U nás pracují také někteří terapeuti s páry. tato práce je specifická a vyžaduje odlišný přístup oproti individuální terapii. 

V párové terapii terapeut naslouchá oběma partnerům, dává jim zpětnou vazbu a nezaujatý náhled na jejich vztah a chování obou partnerů v něm.

Terapeut neradí, není soudcem, nehodnotí, kdo má pravdu, nehledá, na čí straně je vina. Centrem jeho zájmu je partnerský vztah, nikoli některý z partnerů. Cílem není nalézt pravdu, ale harmonii a soulad všech aspektů párového vztahu. Podporuje a doprovází partnery při hledání  cesty sladění a naplnění potřeb a přání každého z nich tak, aby oba byli v rámci možností spokojeni, aby jeden neuspokojoval své potřeby na úkor druhého.

Přestože jsou v páru mnohá témata sdílena, je každý pár složen ze dvou individualit a ty mohou mít na dění v soužití odlišný pohled. Tyto odlišné pohledy (obzvláště ty neuvědomované, nereflektované, nevyslovené a tudíž nesdílené či nešťastným způsobem vyslovené a sdílené) mohou často vytvářet či podporovat komunikační nedorozumění a vyvolávat pocity zklamání.

Psychoterapeuticky vedený rozhovor s párem je tedy mimo jiné místem pro vyslovení nevyslovených očekávání a jejich slaďování, objevování toho, že naše očekávání jsou a budou rozdílná. Ale i přesto spolu můžeme být, pokud se budeme vzájemně respektovat a pokud najdeme způsob jak spolu v páru “spolu-žít” a také ochotu se . jeden od druhého učit, jeden o druhém se více dozvědět. Čím větší pestrost rozhovoru, tím větší naděje, že pár spolu s terapeutem budou schopni nalézt to nejvhodnější řešení a proměnit sebe a svoji situaci.

“Dva pohledy jsou více, než – li jeden…”;  Gregory Bateson